Svoji první cestu v roce 2018 jsem absolvovala do Neapole. Toto třetí největší město Itálie bych mohla počastovat mnoha přívlastky, ovšem jedno nad ostatními pro mě vysoce převažuje - nepřekonatelná. Nejednalo se totiž o jen tak nějakou první cestu toho roku, ale vůbec první let a prozkoumávání zahraničí po 8 letech, takže vlastně poprvé, kdy jsem cestování brala úplně jinak než jako malá. V Neapoli jsme strávili „pouze“ 4 dny, a ačkoliv si z nás po celou dobu počasí dělalo blázny, stalo se toto krásné barevné městečko místem, na pobyt v němž nikdy nezapomenu a bude to první bod, kam vyrazím po cestě vzpomínek v důchodu. I přes to, že není největší, ani nenabízí turistům tolik památek k vidění, Neapol se nenávratně zakořenila do mého srdce a díky tomu, že jsem ji poznala, chápu hloubku výroku: „Vidět Neapol a zemřít.“
