čtvrtek 18. dubna 2024

Hranice mezi ctižádostí a zhýralostí

Téměř každý z nás se jistě někdy dostal do situace, kdy se po večeru stráveném ve společnosti, v pozdních hodinách a s ospalými víčky, snažil nalézt nejrychlejší cestu zpět do pohodlí svých peřin. Na hromadnou dopravu se s rychle postupující hodinovou ručičkou nelze vždy spolehnout, a po některých večerech člověk stejně dá přednost jakékoliv jiné formě dopravy zahrnující více pohodlí a méně sociálního kontaktu s dalšími cestujícími. Taxi služby, které by tomuto popisu odpovídaly, vždy ovšem představovaly jistý monopol a mohly si dovolit stanovovat ceny v ne dvakrát přitažlivých cenových výškách. Změna v tomto ohledu nastala s rozmachem v oblasti sdílené dopravy. A kdo má na položení základů tohoto způsobu cestování, stejně jako i jeho nárůstu popularity na trhu, dominující podíl? Uber, technologický gigant ze Silicon Valley.


Uber jsem vždy znala pouze jako název služby, kterou jsem sama občas využila pro její uživatelskou přívětivost a příjemné ceny. Stačí vám mobilní aplikace, v níž si objednáte řidiče, kterým může být kdokoliv, kdo vlastní auto a chytrý telefon. Nejbližší řidič v okolí dorazí a za levnou částku vás dopraví, kam budete chtít - tím mé znalosti o Uberu končily. Zájem o technologické giganty je mi ovšem vlastní, proto se muselo stát, aby se mi jednou faktický bestseller Válka o Uber dostal do rukou a nechal mě po otočení poslední stránky nevěřícně strnulou nad informacemi, které jsem právě zpracovala. To, co se dělo za zavřenou kapotou rapidně rostoucího Uberu, totiž předčilo mé představy o zkorumpovanosti mezinárodních velikánů IT odvětví.

Primárním důvodem těchto ostrých pocitů je Travis Kalanick, jeden ze zakladatelů, bývalý CEO, a hlavní postava celého Uberu. Dospívání, pád jeho předchozích startupů, podrazy od investorů - jen málo z výčtu různých životních faktorů, které zformovaly jeho osobnost, jejíž primární znak, ctižádost, je těžké vnímat pouze v pozitivním významu. Kalanick měl vždy jediný cíl, a to být nejlepším, kontumačním vítězem, za všech okolností nejúspěšnějším a nezapomenutelným válečníkem. Možná už jen z této charakteristiky vyplývá najevo, jak vypadala jeho morálka (či spíše její absence), aby se za každou cenu mohl častovat titulem krále technologického obra, který udělal díru do světa. To je ovšem bod, který mu upřít nemůžeme - Kalanick dokázal vybudovat organizaci, jejíž prudký růst z maličkého startupu překvapil nejen řadu investorů, a myšlenku rozšířit Uber do celého světa skutečně bral jako poslání, které pomůže všem lidem ke kvalitnějšímu bytí.

Tím, kdo bravurním způsobem pronikl do aspektů Kalanickovy osobnosti, je novinář Mike Isaac, píšící o technologickém světě pro The New York Times. Ať už se jednalo o veřejně známé úspěchy i skandály, či fakta, která byla známá jen Kalanickovým nejbližším spolupracovníkům, Mike byl člověk, který o každé sebemenší činnosti Uberu a jeho CEO okamžitě psal, a ze všech článků, které kdy o Uberu vydal, společně s rozhovory s bývalými a současnými zaměstnanci z Uberu, i jiných zainteresovaných firem, před nás postavil svoje dílo Válka o Uber, která více než literaturu faktu připomíná ďábelskou detektivku. Jako v každé správné detektivce nás čeká hon za hlavním padouchem, kterého je občas těžké určit. Někdy je to nemorální Kalanick, jindy zkorumpované policejní složky, za chvíli pak konkurenti Uberu a jejich taktiky o krádeže zákazníků, onehdy zase taxikáři, kteří Uberu vyhlašují válku.



Válka o Uber je od první věty neuvěřitelně čtivé přiblížení nitra firmy, jejíž metodika hraničí se zákonem; kde se toxická a sexistická kultura firmy podepsala na nejednom zaměstnanci; kde byli bez váhání najímáni agenti ze CIA, aby pomohli vyhrabat špínu na všechny, kdo se Uberu na cestě k moci postaví do cesty. Ne bezdůvodně získal Mike Isaac za své reportáže o Uberu cenu Geralda Loeba, udělovanou za prvotřídní ekonomickou žurnalistiku. V 5 částech, do kterých je kniha rozdělena, nás Mike nejdříve přesouvá na počátek myšlenky, která dala vzniknout revolučnímu způsobu dopravy. S rostoucím počtem zaměstnanců a rozšířením Uberu nejprve do velkých měst v USA, postupně pak i do nejrůznějších zapadlých koutů světa, úměrně přibývalo podvodů, obcházení zákonů, i jednotek miliard dolarů od investorů, které se zběsile utrácely.

Mike nám ve své knize ukazuje, jak se liší vnímání hranice mezi ctižádostí, která je potřeba, abyste se v neustále se vyvíjejícím a zdokonalujícím se světě technologií udrželi na vrcholu, a zhýralostí, k níž se lidé nebojí přiblížit, pokud čest a morální prostředky k výhře nestačí. Jakožto novinář byl schopen napsat nejen skutečně kvalitní investigativní dílo, ale svým chytlavým a svižným stylem psaní, v němž nám předkládá veškeré události, aniž by se zbytečně zpomaloval nepodstatnými aspekty, byl schopen si vysloužit i štítek spisovatele. Jeho kniha každého čtenáře zavede na nezapomenutelnou literární horskou dráhu plnou akce a napětí a křížení morálních hodnot s neutuchající touhou po moci.

Mike Isaac - Válka o Uber: Příběh zběsilé ctižádosti
z anglického originálu Super Pumped: The Battle for Uber z roku 2019 přeložila Eva Nevrlá,
vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing v roce 2021, 384 stran, pevná vazba
- článek původně vyšel pro Webmagazín

0 komentářů:

Okomentovat