Churchillova záře pronikající nejtemnější hodinou lidstva

Podle jisté teorie je za hybatele dějin považováno množství aspektů, mezi než patří třeba technologický pokrok nebo hlubinné ekonomické síly. Lidstvo samo tak nezpůsobuje žádné změny, ale je zmíněnými hybateli obměňováno. Z toho lze odvodit, že my, lidé samotní, v rozvoji světa nehrajeme přímou roli, jen se přizpůsobujeme vnějším činitelům a necháváme se tak unášet vpřed do jiné éry, v nezastavitelném toku, který formuje lidské dějiny. Jenže už ze školních lavic na této teorii spatříme spoustu děr. Historie nám byla schopna ukázat, že i pouhý jedinec je schopen neuvěřitelných činů. Někdy lze polemizovat, že změny mohly být k lepšímu, ale u určitých individuí je tomu naopak. Dějiny postrádající sílu lidské osobnosti by daly za vznik současnosti, v níž by nám bylo dalece hůř, a proto do historie nesmazatelně patří – a jedním takovým člověkem je Winston Churchill.

Premiér Spojeného království, historik, žurnalista, voják, zákonodárce. Na jedné straně zaplavován obdivnými komentáři pro svá odvážná a k úspěchu vedoucí rozhodnutí. Druhými odsuzován za to, že na cestě k vítězství se nezdráhal využít jemně řečeno radikálních prostředků. Držitel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1953. A závěrem především jeden z nejvýznamnějších státníků, jaké kdy 20. století poznalo. Toto je Winston Churchill. On a nikdo jiný. Důkaz, že historii lidstva může ovlivnit pouhý jediný člověk.

O tomto muži, který psal dějiny, bylo zaslouženě napsáno nemálo knih, zabývajících se nepodloženými domněnkami, čistou pravdou, i fakty o jeho životě, o nichž se lidé stále dohadují. K výročí padesáti let od úmrtí tohoto uznávaného politika se Boris Johnson ovšem rozhodl ponořit se do Churchillova života znovu, a zkusit, do jak hlubokých a dosud neprobádaných zákoutí bude schopen se oproti jiným dostat. Boris sám je patriotským britským politikem, který tvrdě hájil Brexit, a má za sebou mimo jiné zkušenosti čítající primárně 6 let ve funkci starosty Londýna a 3 roky na postu premiéra Velké Británie.

Winston Churchill fascinuje Borise již od dětských let, kdy si spolu s bratrem listovali jeho obrázkovým životopisem, a díky historkám, které z okolí kdy uslyšel, si dával dohromady jeho portrét. Postupně se dozvídal přesnější a autentičtější informace, ovšem pokud se jeho obraz jakkoliv změnil, Borisův pohled na Churchilla nikoliv – jeho bezmezný obdiv přetrvává dodnes, a jelikož mu vždy imponovala Churchillova nespoutaná, excentrická a korektně neuhlazená osobnost, tento svůj idol se rozhodl představit i dnešním čtenářům, jelikož to, jaký Churchill dle Borise byl – to je přece osoba, která by i nám měla být sympatická, ne snad?

A jelikož chce, aby na nás zapůsobil Churchill, chápe Boris, že na nás zprvu musí zapůsobit tím, jak nám bude tohoto politika představovat. Nečekejte tedy žádné nudné pasáže z posloupně řazeného životopisu plného monotónních životních událostí. Kniha Faktor Churchill obsahuje, co se životopisných informací týká, jen to nejnutnější, jelikož zásadní prostor dává Boris ve své knize všem zlomovým okamžikům, o nichž Churchill rozhodoval, či se u nich přinejmenším nacházel. Už od prvních stránek se jedná o kuriózní a rozhodně ne suše podané vyprávění, nechybí dokonce ani zahloubání se nad tím, jak by asi všechno dopadlo a jaké následky by to mělo až do dnes, kdyby Churchill v lidských dějinách chyběl.

Stejně jako je jasné, že Boris umí skvěle vyprávět a nemusí se bát, že by do světa vyslal biografii, nad kterou se vám budou nudou klížit oči, je ovšem také očividné, že Churchillův popis je Borisovou rukou částečně subjektivní. Je skutečně patrné, jak bezmezně ho obdivuje, navíc se shodují ve svém postoji k vztahu ostrovů k pevninské Evropě – tím, jak se po válce Churchill odtahoval od sjednocujícího se kontinentu, a Borisovou nelibostí ohledně všeho spojeného s Evropskou unií, což následně vyvrcholilo Brexitem. Někdy si proto člověk není zcela jist, zda jsou všechny informace v knize skutečně pravdivé a nejsou-li v některých případech až zbytečně moralizující, či zda si před sebe Boris náhodou nepostavil nedoložená fakta, která podpořil svými argumenty a nevykreslil tak Churchilla v jasnějším světle, než by býval byl ve skutečnosti.

Churchill byl výtečný řečník a vážený novinář, k tomu zbožňoval víno, kouření doutníků a honosné večeře, ovšem dokázal se od svých slastí odpoutat, bylo-li to nutné, tvrdě pracoval, ponocoval a jeho všudypřítomná otevřenost a lidskost jsou rovněž faktorem, proč navždy a nesmazatelně patří do historie. Byl v armádě, účastnil se obou světových válek, je geniální, je bezesporu odvážný. Faktor Churchill vám nepoví o Churchillově životě nikterak sáhodlouhých podrobností, ovšem zabývání se jednotlivými podstatnými okamžiky v jeho životě vám o něm řekne mnohem víc než zevrubné pasáže z ryze historických knih. Má-li Boris ve své knize mezery, snad je možno mu je odpustit, jelikož se jedná o mimořádnou biografii napsanou příjemně svižným stylem. Jako Churchillovi znalci i antitalenti, obdivovatelé i odpůrci – nechat si ujít tuto knihu pro vás bude velká chyba.

Boris Johnson – Faktor Churchill
z anglického originálu The Churchill Factor přeložil Pavel Bakič,
vydala Kniha Zlín v roce 2016, 456 stran, pevná vazba